Sugesce a autosugesce v lékařské praxi

Prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc.
Psychiatrická nemocnice Bohnice, Praha

Souhrn

Léčebné postupy včetně předepisování léků mají psychologický efekt. V tomto sdělení uvádíme některé možnosti, jak zesílit sugestivní efekt různých forem terapie. Zabýváme se také využíváním autosugescí v medicíně.

Příklady z praxe

Efekt terapie je podstatně ovlivňován komunikačním stylem zdravotníků. Chápající a laskavý přístup působí pozitivně, kdežto chladný, lhostejný, netrpělivý nebo nepřátelský přístup působí opačně (Tu et al., 2022). To lze ilustrovat na příkladech.

• Lékař řekne pacientovi: „Jedná se o účinný a osvědčený lék. Používají ho i na předních klinikách. Jestliže ho budete brát pravidelně a budete držet dietu, váš stav se zlepší.“ Podat informace o určité formě léčby je důležité z praktického i psychologického hlediska. Lékař tak zdůrazňuje tuto formu léčby. Takto připravený pacient pak obvykle lépe spolupracuje.

• Jiný lékař je unavený, ve stresu a má plnou čekárnu pacientů. Pacientovi mechanicky podá recept a řekne sestře, ať zavolá někoho dalšího. Pacient si vyzvedne lék, přečte si v příbalové informaci možné nežádoucí účinky a bude lék užívat nepravidelně a s obavami.

Některé faktory zvyšující míru sugestibility

Efekt sugescí podstatně ovlivňují osobnostní charakteristiky pacientů (De Pascalis a spol., 2002, Tu et al., 2022) i další činitele.

• Děti bývají obvykle sugestibilnější než lidé středního věku. I když je sugestibilita osob vyššího věku nižší, sugesce a autosugesce zde mohou být velmi účinné (Sari et al., 2017).

• Optimističtější lidé s vyšší mírou důvěry bývají více ovlivnitelní. Pozitivní očekávání samo o sobě zlepšuje výsledky léčby u srdečního infarktu, při mírnění bolesti a Parkinsonově nemoci, ortopedických operací a depresích (Chavarria et al., 2017).

• Pozitivní očekávání lze zesílit kontakty s úspěšně léčenými jedinci. K tomu dochází ve svépomocných organizacích, jako jsou Anonymní alkoholici. Pro zajímavost dodáváme, že na podobných principech pracují Overeaters Anonymous (podle webu této organizace působí také v Bratislavě) a Nicotine Anonymous.

• Významnou roli má i momentální stav. Únava, stres, přetížení zvyšují míru sugestibility. Podobně působí i silné emoce, jako je strach nebo vzrušení.

• Doporučení ze strany osob, které vnímá pacient jako autority v příslušném oboru, mívají silný sugestivní efekt.

• Sugestibilitu ovlivňují i sociální vlivy, např. tendence napodobovat vrstevníky a snaha být akceptován v určité sociální skupině.

Jak oslabit obavy z léčby

• Lze se zaměřit především na pozitivní účinky léčby.

• Pomáhá také empatický postoj ze strany lékaře.

• Pacient by měl mít možnost spolurozhodovat při vytváření léčebného plánu.

• V případě farmakologické léčby je někdy vhodné podat nižší počáteční dávku léku, aby se předešlo nežádoucím účinkům (Chavarria et al., 2017).

• Vhodné je mírnění úzkosti, např. za pomoci relaxačních technik nebo vhodnou formou tělesné aktivity.

Relaxační techniky, sugesce, autosugesce

Sugesce a ještě častěji autosugesce lze využívat k navození relaxace. O užitečnosti relaxačních technik více jinde (např. Nešpor, 2019), zde jen stručně. Schultzův autogenní tréning mírnil lehkou a středně těžkou esenciální hypertenzi, ischemickou chorobu srdeční, bolestivé stavy, poruchy spánku a některé psychické potíže (Stetter a Kupper, 2002). V podobných indikacích se používá i Jacobsonova progresivní relaxace nebo jógové relaxační techniky (Pandi-Perumal et al., 2022, Devraj et al., 2021). Na tomto místě se blíže zastavíme u sugescí, které slouží k dosahování individuálních cílů, včetně cílů ve zdravotní oblasti. Příklad z praxe: Autor tohoto sdělení používal u žen s návykovými nemocemi v závěru jógové relaxace doporučení, aby opakovaly třikrát v duchu „Klidná, moudrá, střízlivá.“ Jedna mladší žena se na propustce pohádala s přítelem. Podívala se na něj a bezděčně řekla: „Hele, já jsem klidná, moudrá, střízlivá.“ Až dodatečně si uvědomila, proč ji to napadlo a hádka skončila smíchem. Myga et al. (2022) považují autosugesce za dodatečný opravný mechanismus, s jehož pomocí lze „přepisovat“ nezdravé nebo jinak nevhodné mentální programy. Autosugesce mohou být účinnější než sugesce ze strany druhé osoby, nehledě k tomu, že při používání autosugescí není jedinec odkázán na pomoc zdravotníka.

Sugesce a autosugesce používané laiky nebo bezděčně

Využívání sugescí je běžné v médiích, reklamě i v běžném životě. Autorovi tohoto sdělení řekl před začátkem studia medicíny jeho otec: „Věřím, že to dokážeš.“ Bylo to působivé. Pro depresivní symptomatologii, která provází řadu somatických onemocnění, je typická generalizace negativních skutečností, např. depresivní pacient má pocit, že se mu nic nedaří, i když to není pravda. Tyto negativní autosugesce je vhodné při terapii korigovat. Doporučuje se např., aby si pacient navečer vybavil tři věci končícího dne, s nimiž může být spokojený. Bezděčně mohou být používány i autosugesce zvyšující sebedůvěru, což je někdy užitečné, jindy ne, kdyby se jednalo o přehnanou sebedůvěru.

Pravidla pro vytváření a používání autosugescí

• Autosugesce by měly být stručné, jasné a jednoznačné.

• Neměly by obsahovat gramatický zápor. Namísto „Nerozčiluji se“ je vhodnější „Jsem klidný“ nebo „Jednám klidně a s rozvahou.“ Místo autosugesce „Nepřejídám se“ je lepší „Střídmost je radost.“

• Autosugesce je účinnější ve stavu uvolnění, t. na konci relaxační techniky, před usnutím nebo krátce po probuzení. Zdá se ale, že autosugesce mohou být účinné i bez předchozí relaxace, zvláště když jsou opakovány často, v klidném prostředí, nebo integrovány s prvky životního stylu (např. jídlem, odchodem z domova nebo cvičením). Sari et al. (2017) použili u geriatrických pacientů audionahrávku s autosugescemi. U pacientů došlo ke zvýšení kvality života a biochemickým změnám svědčícím o zmírnění stresu.

• Není jasné, jaký je nejvhodnější počet opakování autosugescí. Může to být třikrát, desetkrát nebo i vícekrát jednou i vícekrát za den.

• Autosugesce může být zaměřená úzce ke zvládnutí určité situace, symptomu nebo lékařského zákroku, může být ale i velmi široká, např. „dobře zvládám, co je třeba.“

• U jedinců s nadprůměrnou vizuální představivostí lze případně doplnit verbální autosugesci představou cílového stavu.

Příklady autosugescí k překonání škodlivých návyků

J. H. Schultz doporučoval tzv. neutralizační autosugesce, tedy např. „Cigarety jsou mi lhostejné“ nebo „Alkohol je mi lhostejný.“ To může být někdy účinné, ale zmínka o návykové látce také vyvolává u silně závislých osob bažení (craving) po příslušné látce a stres. Proto raději používáme výše zmíněnou autosugesci „klidný, moudrý, střízlivý“. U pacienta se srdečním onemocněním lze doporučit např. „Zdravé srdce, to je více.“ Jedná se o široce působící autosugesci, která zahrnuje kromě nekouření i pravidelné kontroly, adekvátní fyzickou aktivitu, zdravé stravování atd.

Závěr

Vědomě používané nebo neuvědomované sugesce ze strany lékaře podstatně ovlivňují výsledek léčby. Užitečným nástrojem při léčbě jsou i autosugesce. Při nich není pacient odkázán na pomoc druhé osoby, což zvyšuje jeho sebedůvěru a soběstačnost.

Literatura

1. De Pascalis V, Chiaradia C, Carotenuto E. The contribution of suggestibility and expectation to placebo analgesia phenomenon in an experimental setting. Pain. 2002;96(3):393-402.
2. Devraj JP, Santosh Kumar B, Raja Sriswan M et al. Effect of Yoganidra on Blood Pressure, Hs-CRP, and Lipid Profile of Hypertensive Subjects: A Pilot Study. Evid Based Complement Alternat Med. 2021; 2021:2858235.
3. Chavarria V, Vian J, Pereira C, Data-Franco J, Fernandes BS, Berk M, Dodd S. The Placebo and Nocebo Phenomena: Their Clinical Management and Impact on Treatment Outcomes. Clin Ther. 2017; 39(3):477-486.
4. Myga KA, Kuehn E, Azanon E. Autosuggestion: a cognitive process that empowers your brain? Exp Brain Res. 2022; 240(2):381-394.
5. Nešpor K. Přirozené způsoby zvládání stresu. Praha: Dr Raabe 2019; 141.
6. Pandi-Perumal SR, Spence DW, Srivastava N et al. The Origin and Clinical Relevance of Yoga Nidra. Sleep Vigil. 2022;6(1):61-84.
7. Sari NK, Setiati S, Taher A. et al. The role of autosuggestion in geriatric patients’ quality of life: a study on psycho-neuro-endocrine-immunology pathway. Soc Neurosci. 2017; 12(5):551-559.
8. Stetter F, Kupper S. Autogenic training: a meta-analysis of clinical outcome studies. Appl Psychophysiol Biofeedback. 2002; 27(1):45-98.
9. Tu Y, Zhang L, Kong J. Placebo and nocebo effects: from observation to harnessing and clinical application. Transl Psychiatry. 2022; 12(1):524.