Srdce, psychika a mozek

Prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc.
Psychiatrická nemocnice Bohnice, Praha

Úvod

To, že srdce a duševní život spolu úzce souvisejí, intuitivně vytušili už naši dávní předkové. Jestliže o někom laik řekne, že má dobré srdce, míní tím jeho emoční život. Emoční život ovšem srdce podstatným způsobem ovlivňuje.

Vliv negativních emocí na srdce

Negativní emoce vyvolávají stres a jestliže trvají dlouho, srdce poškozují. Tyto emoce jsou častější u osob s duševními poruchami včetně návykových. Dlouhodobé negativní naladění se ale může objevovat i u lidí duševně zdravých působením situačních nebo jiných faktorů (např. Carola et al., 2024, Jain et al., 2025).

Stres sám o sobě

Roste tepová frekvence, krevní tlak, dochází k vazokonstrikci a vzestupu kortizolu. Při chronickém působení to může vést k hypertenzi, arytmiím a endoteliální dysfunkci.

Hněv

Roste tepová frekvence a krevní tlak, dochází k vzestupu adrenalinu a zvyšuje se srážlivost krve. To z dlouhodobého hlediska zvyšuje riziko srdečního infarktu a cévních mozkových příhod.

Úzkost

Objevují se palpitace, tlak na hrudi. Z dlouhodobého hlediska zvyšuje riziko fibrilace síní a panické arytmie. Na druhou stranu mohou úzkostní lidé spíše dodržovat lékařská doporučení.

Silný zármutek

K tzv. kardiomyopatii tako-tsubo (syndromu zlomeného srdce) dochází po úmrtí blízké osoby u starších osob a je spojena s vyšším rizikem předčasné smrti.

Pocity hanby a viny

Zvyšuje se tonus sympatiku, klesá variabilita tepové frekvence, rostou zánětlivé markery.

Deprese

Bývá spojena s vyšší hladinou kortizolu, horší péčí o zdraví, vyšším rizikem srdečního selhání. Léčba infarktu myokardu bývá obtížnější.

Vliv pozitivních emocí na srdce

Efekt pozitivních emocí je přímý i nepřímý. Pozitivní emoce, jako laskavost nebo vděčnost, zlepšují vztahy a dobré vztahy působí coby významný ochranný činitel a vyvolávají endokrinní změny (Stellar et al. 2015).

Klidná radost

Bývá spojena s vyšším tonem parasympatiku, nižším krevním tlakem, jestliže byl zvýšený, a vyšší variabilitou srdeční frekvence. To vede k nižšímu riziku kardiovaskulárních chorob a zlepšuje endoteliální funkce.

Láska

Zvyšuje se hladina oxytocinu, snižuje se sekrece kortizolu, zvyšuje se vagový tonus. Objevuje se vyšší odolnost vůči stresu.

Vděčnost

Snižují se zánětlivé cytokininy, zvyšuje se variabilita srdeční frekvence, zlepšuje se spánek, snižuje se krevní tlak.

Spokojenost

Při ní se stabilizuje tepová frekvence, klidová tepová frekvence bývá nižší, snižuje se aktivita sympatiku a zlepšuje se zotavení po srdečním infarktu.

Laskavost

Dochází ke zvýšení hladiny oxytocinu a nižší sekreci kortizolu. Zvyšuje se vagový tonus, roste odolnost vůči poškozením vyvolaným stresem. Mírní se záněty. Vyšší variabilita srdeční frekvence. Nižší klidový krevní tlak u těch, kteří praktikují Meditaci milující laskavosti. Nižší riziko koronárních příhod. Lepší regenerace po infarktu myokardu nebo operaci.

Subjektivní pohoda (subjective well-being)

Jedná se o zastřešující pojem, který kromě emočních stavů zahrnuje např. smysluplnost nebo psychickou odolnost. Nepřekvapuje, že subjektivní pohoda je spojena s nižší mortalitou na kardiovaskulární nemoci (Bueno et al., 2025).

Vliv srdečních onemocnění na psychiku

Kardiovaskulární onemocnění a duševní stav jsou úzce propojeny. Psychologické změny mohou předcházet, a také následovat srdeční onemocnění. To ovlivňuje jeho nástup, průběh a výsledky léčby.

Deprese

Ta je častá u pacientů s ischemickou chorobou srdeční, srdečním selháním a po infarktu myokardu. Je spojena se zvýšenou morbiditou a mortalitou v důsledku špatného dodržování léčby, změn životního stylu a biologických mechanismů, jako je zánět a autonomní dysfunkce.

Úzkost

Úzkost se častěji objevuje u pacientů s arytmiemi, anginou pectoris a pooperační rekonvalescencí. Úzkost aktivuje sympatický nervový systém, zvyšuje srdeční frekvenci, krevní tlak a riziko srdeční příhody.

Kognitivní poruchy

Srdeční selhání může zhoršit mozkovou perfusi, což vede k oslabení paměti, exekutivní dysfunkci a nižší rychlosti zpracování informací.

Emoční nestabilita

Emoční otupení, podrážděnost a snížená motivace jsou běžné, zejména u chronického srdečního selhání. Tyto příznaky se často překrývají s depresí a přispívají k sociálnímu stažení a snížené kvalitě života.

Některé psychoterapeutické postupy, které prospívají srdci:

• Srozumitelné předávání relevantních informací je důležité prakticky i psychologicky a může např. mírnit úzkost.

• Intervence týkající se životního stylu prospívají duševnímu zdraví, oslabují rizikové faktory a zlepšují výsledky léčby. To se týká soustavné a přiměřené fyzické aktivity, stravování, spánku, organizace času atd. K výhodám fyzické aktivity patří mimo jiné to, že mírní stres, úzkosti a deprese.

• Relaxační a meditační techniky: Zvyšuje se variabilita tepové frekvence, snižuje se krevní tlak, působí příznivě na endotel. Kromě relaxačních technik jsou vhodné kupříkladu Meditace milující laskavosti (Fredrickson, 2004) a Meditace zlepšující sebeuvědomování (Mindfulness meditation). Nahrávky řady zmíněných technik jsou volně na webu drnespor.eu.

• Kognitivně-behaviorální terapie mírní deprese a úzkostné stavy (Holdgaard et al., 2023). Lze např. rozpoznávat „chyby myšlení“. K nim patří zevšeobecňování („jsem k ničemu“). Chybné myšlenky lze korigovat a uvědomovat si své možnosti a úspěchy. Užitečné je také rozpoznávat spouštěče negativních emočních stavů a omezit je (např. média).

• Práce s okolím pacienta: Emoční podpora ze strany okolí a dobré sociální vazby představují u kardiovaskulárních chorob důležitý ochranný činitel a zlepšují prognózu. Vážné srdeční onemocnění představuje zátěž pro celou rodinu a vhodnou formu pomoci často potřebují i blízcí příbuzní.

• Doporučuje se také povzbuzovat pacienta i jeho blízké, aby se zapojili do vhodných zájmových a volnočasových aktivit.

• Posilování motivace: Jedná se o užitečnou techniku použitelnou u nejrůznějších problémů včetně návykových (Lee et al., 2016). Lékař nebo jiný odborník komunikuje s pacientem laskavě, nekonfrontačně a s pochopením. Za pomoci vhodných otázek pomáhá pacientovi, aby si lépe uvědomil, co je pro něj výhodné. Může se např. zeptat: „V čem by se vám žilo lépe, kdybyste přestal kouřit?“

Poznámka: Svépomocné návody ke zvládání negativních emocí a spánkové hygieny určené laikům jsou volně na webu drnespor.eu.

Psychofarmakologická léčba

Neprokázalo se, že by antidepresiva nebo anxiolytika zlepšovaly prognózu kardiovaskulárních chorob. Problémy mohou působit vedlejší účinky psychofarmak a jejich interakce s dalšími léky. Jestliže jsou psychofarmaka indikována z psychiatrické indikace, je třeba zvážit jejich přínos, rizika a interakce (Bueno et al., 2025). U benzodiazepinů existuje po delším podávání i běžných dávek vysoké riziko vzniku závislosti. Při pokusu o vysazení se pak objevuje silná úzkost. Co se antidepresiv týče, jejich účinek nastupuje až po delším podávání, nehodí se proto ke zvládání krátkodobých emočních krizí.

Literatura

1. Bueno H, Deaton C, Farrero M et al. ESC Scientific Document Group , 2025 ESC Clinical Consensus Statement on mental health and cardiovascular disease… European Heart Journal, 2025; ehaf191, https://doi.org/10.1093/eurheartj/ehaf191
2. Carola V, Vincenzo C, Di Vincenzo G, Morale C, Cecchi V, Nicolais G. Psychological risk factors and cardiovascular disease. Front Psychol. 2024; 15:1419731.
3. Fredrickson BL. The broaden-and-build theory of positive emotions. Philos Trans R Soc Lond B Biol Sci. 2004; 359(1449):1367-78.
4. Holdgaard A, Eckhardt-Hansen C, Lassen CF et al. Cognitive-behavioural therapy reduces psychological distress in younger patients with cardiac disease: a randomized trial. Eur Heart J 2023; 44:986–96.
5. Jain K, Mishra A, Mishra SK. Psychological Factors in Cardiovascular Disease: A Comprehensive Review of Mechanisms, Epidemiology, and Treatment Approaches, Int. J. of Pharm. Sci., 2025, 3 (3):2928-2932.
6. Lee WW, Choi KC, Yum RW et al. Effectiveness of motivational interviewing on lifestyle modification and health outcomes of clients at risk or diagnosed with cardiovascular diseases: a systematic review. Int J Nurs Stud 2016; 53:331–41.
7. Stellar JE, John-Henderson N, Anderson CL et al. Positive affect and markers of inflammation: discrete positive emotions predict lower levels of inflammatory cytokines. Emotion. 2015; 15(2):129-33.